Omezení zákonodárce ve výši zdanění v českém právu

Český ústavodárce se problematikou daní zabývá pouze jedinou větou v čl. 11 odst. 5 Listiny základních práv a svobod: „Daně a poplatky lze ukládat jen na základě zákona.“

V judikatuře českého federálního ústavního soudu je z hlediska omezení zdanění jeden velmi významný nález, v této práci již zmiňovaný v části o daních a rovnosti, a to Nález Ústavního soudu České a Slovenské Federativní Republiky (pléna) ze dne 8. 10. 1992 sp. zn. Pl. ÚS 22/92, který mimo jiné uvádí, že „ani svrchovanost státu nezakládá pro stát možnost ukládání libovolných daní, Celý článek

Právní úprava rozpočtových pravidel

Obecná charakteristika rozpočtových norem

Právní normy, které upravují státní rozpočet, jsou z hlediska právní teorie svojí povahou normy účelové. Stanoví adresátům dosažení určitého ekonomického cíl e, aniž by přitom byl určen způsob jeho realizace do všech podrobností. Povinné subjekty si musí samy zvolit cesty k jejich splnění. Zpravidla ovšem způsoby, kterými se dosahuje cílů naznačovaných rozpočtovým zákonem, jsou upraveny řadou speciálních norem vydaných již před přijetím státního rozpočtu. Celý článek

Meze omezení vlastnického práva zdaněním

V německém ústavním právu se z práva jednotlivce na lidskou důstojnost dovozuje povinnost státu ponechat příjem daňového poplatníka nezdaněný do té míry, pokud jej daňový poplatník potřebuje k vytvoření minimálních předpokladů pro svůj důstojný život a pro důstojný život své rodiny. Právě tak jako je stát povinen zajistit v případě potřeby nemajetnému občanovi tyto minimální předpoklady prostřednictvím sociálních dávek, nesmí zbavit občana dosaženého příjmu až do této částky, a sice ani tehdy, pokud vyrovnává rozdíl sociálními dávkami. Samostatně nahospodařená obživa má totiž přednost před sociálními dávkami poskytovanými Celý článek

Návrh možného řešení

Současná rozpočtová politika je dlouhodobě neudržitelná a představuje poměrně velké riziko pro zdravý ekonomický vývoj ČR. Za hlavní příčinu tohoto nepříznivého stavu považuji skutečnost, že doposud nebyla provedena úspěšná reforma veřejných financí, která by se zaměřila na odstraňování hlavních příčin vedoucích k deficitnímu hospodaření. V minulosti se již objevily snahy o provedení této reformy a dokonce ve své koncepci měly i zásadní reformní kroky, ale tyto kroky nebyly úspěšně provedeny, a tak alarmující stav rozpočtové politiky zůstává i v současné době. Celý článek

Komparace ústavních úprav zdanění

Z Deklarace nezávislosti vyplývá, že jeden z nejdůležitějších důvodů vyhlášení nezávislosti Spojených států amerických na Velké Británii byla skutečnost, že král Velké Británie ukládal koloniím daně, aniž by s tím kolonie souhlasily. Spojené státy americké se pak zakládají na myšlence, že všichni lidé jsou stvořeni sobě rovni a že státy své oprávněné pravomoci odvozují ze souhlasu těch, jimž vládnou. Ústava Spojených států amerických z roku 1787 se zabývá daněmi z pohledu federalismu, tedy rozdělením přímých daní (čl. I oddíl 2). V pravomoci Kongresu je ukládat a vybírat daně, cla, dávky a poplatky. Čl I oddíl 9 americké ústavy zakazuje vydávat Celý článek

Sanace bankovního systému

V první polovině 90. let vzniklo pres 50 bank, z toho 18 z nich skončilo v konkurzu či v likvidaci. Z dalších pěti zůstaly jen akciové společnosti bez bankovní licence. Banky sloužily jako „pumpa“ peněz, kam si vyvolení mohli kdykoli přijít a napumpovat. Základním způsobem bylo ztrátové úvěrovaní a cílené tunelování managementem, obojí umožněné slabou legislativou a nečinností policie, potažmo orgánu moci výkonné. Ztrátové úvěrování bylo navíc velmi podporováno tehdejší vládou. K finančně vyčerpaným bankám Celý článek

Omezení státu při zdaňování

Tvrdé jádro lidských práv z celosvětového pohledu je velice omezené, podle mezinárodních úmluv o lidských právech i vnitrostátních demokratických katalogů lidských práv mezi ně patří právo na život, právo nebýt mučen ani podrobován nelidskému či ponižujícímu zacházení, právo nebýt držen v otroctví ani v nevolnictví, právo na zákaz retroaktivity trestního práva. Tato čtyři práva vytváří minimální standard lidských práv, lze je uplatnit vůči komukoli, kdykoli a kdekoli. Tato práva patří mezi „elementární ohledy lidskosti a … vyplývají z obecných zásad humanitárního práva“, „jsou společným dědictvím lidstva“ a jako takové je není Celý článek

Výdaje uložené státnim zákonem

Kromě výdajů, které státním financím uložil zákon, existují i další položky výdajové strany státního rozpočtu, jež se staly závazkem státu a které musí plnit. Jde o tzv. ostatní mandatorní výdaje. Patří k nim například státní podpora hypotečního úvěrování, která měla přispět k rozhýbání trhu s byty a podpořit vlastnické bydlení. Rovněž transfery peněz mezinárodním organizacím (platby Mezinárodnímu měnovému fondu, Světové bance, česko-německému Fondu budoucnosti) plynou ze smluvních závazků České republiky. V současné době však tvoří objemově největší položku mandatorních výdajů plynoucích ze smluvních závazků státní Celý článek

Překážka res administrata v daňovém řízení

Res administrata

Res administrata je věc již rozhodnutá ve správním řízení ve smyslu překážky nového správního rozhodnutí v téže věci; jinými slovy totéž jako res iudicata, ale ve správním (v tomto případě v daňovém) řízení. Zvláštností věci rozhodnuté u daňového řízení ovšem je, že má dvě polohy: jednu obecnou, upravenou v § 27 odst. 1 písm. e) daňového řádu („Není-li v tomto nebo zvláštním zákoně stanoveno jinak, daňové řízení se zastaví, jestliže… e) bylo ve věci návrhu již pravomocně rozhodnuto, nejde-li o rozhodnutí prozatímní povahy (procesní),“); druhou zvláštní ve vztahu k doměření daně, kde je v § 46 odst. 7 daňového řádu de facto stanovená Celý článek

Konkrétní příčiny schodku státního rozpočtu

V České republice se hospodaření ve veřejných financích dostalo do období chronické deficitnosti, jak u státního rozpočtu, tak u rozpočtů obcí. Prohlubování deficitu je výsledkem rozevírání nůžek mezi rozpočtovými příjmy a rozpočtovými výdaji. Na straně příjmů dochází k autonomnímu poklesu složené daňové kvóty a současně růst výdajů, tažený zejména mandatorními a quasi mandatorními výdaji, omezuje prostor pro flexibilnější pojetí fiskální politiky. Od poloviny 90. let deficit státního rozpočtu narůstá a Celý článek