Obecná charakteristika rozpočtových norem
Právní normy, které upravují státní rozpočet, jsou z hlediska právní teorie svojí povahou normy účelové. Stanoví adresátům dosažení určitého ekonomického cíl e, aniž by přitom byl určen způsob jeho realizace do všech podrobností. Povinné subjekty si musí samy zvolit cesty k jejich splnění. Zpravidla ovšem způsoby, kterými se dosahuje cílů naznačovaných rozpočtovým zákonem, jsou upraveny řadou speciálních norem vydaných již před přijetím státního rozpočtu.
S přihlédnutím k naznačenému obsahu je někdy rozpočtový zákon označován jako zákon formální, a to proto, že tato norma pouze připomíná nebo předpokládá právní úpravu provedenou jinými právními akty. Například povinnost platit daně a jiné platební povinnosti jsou zakotveny v právních normách bezprostředně navazujících na rozpočtový zákon. Také výdajové povinnosti státu mají svůj právní základ v samostatných předpisech, jejichž účinnost neurčuje rozpočtový zákon. Z hlediska formálně právního má u nás státní rozpočet podobu normativního právního aktu nejvyšších zastupitelských sborů. Tato právní stránka státního rozpočtu je zakotvena v Ústavě. Vztahy procesní, to znamená způsob přípravy, projednávání a schvalování státního rozpočtu, upravují normy dlouhodobější platnosti, u nás zákony o rozpočtových pravidlech.
Právní úprava rozpočtu tak představuje, z hlediska formálního souhrn všech právních norem upravujících materiální i procesní vztahy. Zákony o státním rozpočtu ve své slovní normativní části vymezují jednotlivé povinnosti a práva pouze rámcově. Ze srovnání formálního (účelového) rozpočtového zákona s právními normami obsahovými, které na něj navazují, vyplývá, že ustanovení právních předpisů obojího druhu by si neměli odporovat. Kdyby takový nesoulad přeci jenom nastal, pak by ony obsahové normy, upravující jak rozpočtové příjmy tak rozpočtové výdaje (rozpočtová pravidla) měly přednost před formálními ustanoveními rozpočtového zákona. Tak např. výdaje vycházející z rozpočtových pravidel musí stát plnit, i kdyby překračovaly hranici stanovenou v rozpočtovém zákoně nebo kdyby na ně nestačily příjmy tímto zákonem plánované.
Rozpočtové hospodaření
Rozpočtové hospodaření ovlivňuje jak zákon o státním rozpočtu na příslušný rok, tak zákon o rozpočtových pravidlech. V obou případech es jedná o zákony stejné právní síly. Na základě ustanovení § 6 zákona o rozpočtových pravidlech je však možné, aby zvláštní zákon určil další příjmy státního rozpočtu. Uvedené příjmy se stávají příjmem příslušného rozpočtu, ovšem pouze v uvedeném roce, na který byl přijat zákon o státním rozpočtu. Aby se určitý příjem nebo výdaj stal rozpočtovým na delší období než jeden rok, je nutná změna rozpočtových pravidel nebo jiného zákona.
Byznys je v jisté oblasti velkým rizikem. Pokud se však nepodaří dané riziko odstranit včas, u takových podnikatelských subjektů nastává situace, zabývat se likvidované sro. I v takovém procesu však nastává bod, kde je třeba dodržet několik důležitých zásad s nimiž Vám umí poradit jen odborníci, kteří se danou problematikou zabývají.