Rubrika: Daně a účetnictví

Zejména v německém ústavním právu i právní filozofii se problematika rovnosti v daňovém právu objevuje velmi často. Cílem této části práce není popsat a citovat zmíněná rozhodnutí německých soudů a názory právních teoretiků, ale představit jednotlivé případy a jejich ústavněprávní interpretaci a řešení – pramenem této části práce je tedy zejména citovaná odborná literatura, nikoli konkrétní judikáty, jejichž citace by celé pojednání zbytečně komplikovala. Celý článek

Princip rovnosti

Princip rovnosti je jedním z nejzásadnějších principů právního státu a je na něm postavena ochrana všech základních práv a svobod (čl. 3 Listiny základních práv a svobod, čl. 14 Evropské úmluvy). Na rozdíl od české a evropské úpravy, která zakazuje diskriminaci v základních právech, je v problematice zakotvení rovnosti jednoznačnější a i širší německá úprava, která v čl. 3 Základního zákona Spolkové republiky Německo stanoví, že všichni lidé jsou si před zákonem rovni, či čl. 26 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech, stanovící, že všichni jsou si před zákonem rovni. Princip rovnosti zdanění je pak základním principem aplikujícím se např. v daňových sporech ve Francii. Celý článek

První zmínky o celním regálu pochází v českých zemí z 10. století z období vlády knížete Václava, Boleslav I. pak zavádí „daň z míru“ a právo ražby mincí se postupuje za pravidelný odvod. V dalším období se pak zavádějí majetkové daně z pozemků a městských domů i výnosové daně pro měšťany. V 16. století se objevuje v českých zemích první ucelený náznak daňové soustavy – berní předpis stavovského sněmu z roku 1517. Celý článek

Ve středověku platila zásada, že pán své výdaje i úkoly hradí ze svého majetku. Jen v případě lenního práva mohl pán za mimořádných podmínek a ve výjimečných případech vybírat jednorázové příspěvky od svých vazalů a poddaných. Označení daní ve středověku bylo „bede“, „subsidy“, „contribution“, „don gratuit“, což vychází ze slova prosba, prosit. Původně tedy měl právo zdaňovat jen papež a císař, papežská bula In coena Domini z roku 1627 zavedla církevní klatbu pro všechny, kteří neoprávněně zaváděli nové daně. Němečtí političtí teoretici akceptovali v období 1590 – 1670 stálé daně, právníci se marně snažili klonit k Celý článek

Daně se v historii často stávají velmi důležitým bodem poznání pro pochopení studované etapy vývoje. Výběr daní přináší státu větší moc, peníze jsou podmínkou mocenské politiky. Vybírání daní se však stalo i důvodem vzniku parlamentů, vedlo k sociálním nepokojům, které v důsledku zlepšovaly sociální situaci chudých. Jejich vyšší výběr a progresivita byly podmínkou zavádění a realizace nových sociálních lidských práv. Celý článek

Prvotní účel

Prvotním účelem daní je financování státu, druhotně však státní moc prostřednictvím daní začala ovlivňovat žádoucí hodnoty či chování poplatníků. Již při stanovení daňové soustavy bylo na místě rozhodnout, které ekonomické hodnoty budou zdaněny – výnos z práce, zisk, majetek nebo výnos z něj, obrat při obchodu, vytvoření přidané hodnoty, převoz zboží přes hranici, prodej nějakého zboží, obchodování s nějakým zbožím apod. a v jakém rozsahu.

Celý článek

Daň a poplatek

V souvislosti s definicí daně se objevuje problém rozlišení daně a poplatku, jak jsou oba tyto pojmy použity ústavodárcem v čl. 11 odst. 5 Listiny základních práv a svobod.

Podle ekonoma Širokého je daň povinná zákonem předem stanovená částka, kterou se odčerpává na nenávratném principu část nominálního důchodu ekonomickému subjektu, oproti tomu je poplatek peněžním ekvivalentem za služby poskytované veřejným sektorem a je účelový dobrovolný, nepravidelný a návratný ve smyslu obdržení protihodnoty ve formě veřejné služby. Obdobné rozlišení je možno spatřovat i ve výše uvedených definicích daní Háchy, Žáka, Bakeše i Hendrycha.

Celý článek

Omezení vlastnického práva

Filip ve státovědném výkladu o vztahu jednotlivce a státu  na rozdíl například od Holländera zavádí vedle částí o základních právech a svobodách i samostatnou stať o základních povinnostech, kde uvádí, že ústava stanoví povinnost platit daně a poplatky stanovené zákonem, následně však dodává, že „v podstatě jen umožňuje zákonodárci, aby omezil vlastnické právo jedince tímto směrem“.

V každém podnikání může nastat situace, která může vyústit až k nečekaným rozhodnutím. Pokud již není jiná možnost jak rozhodnout o likvidaci sro, vhodná cesta je obrátit se na odborníky, kteří se danou problematikou zabývají a mají již mnoho zkušeností.

Na úrovni ústavní pozitivněprávní úpravy je třeba vnímat daně jako ústavodárcem povolené omezení vlastnického práva. Nelze však úplně opomíjet ani materiélní stav věcí, ústava ukládá státu velké množství povinností vůči společnosti, svým občanům, každému, mezinárodnímu společenství, možná i vůči přírodě, musíme tedy logicky počítat s tím, že stát musí k plnění těchto svých povinností mít nějaké materiální zdroje.

Historie omezeného vlastnictví

Celý článek

Daň ako pojem ekonomický i právní

Daň je pojem ekonomický i právní, avšak v našem právním řádu není nijak přesně definována. Finanční teorie podle Mrkývky definuje daň jako povinnou, zákonem předem stanovenou částku, kterou se více méně pravidelně odčerpává na nenávratném princip část nominálního důchodu ekonomického subjektu ve prospěch veřejného peněžního fondu. Čl. 11 odst. 5 Listiny základních práv a svobod podle Mrkývky jednoznačně stanovuje požadavek zákonné úpravy vybírání daní. V podmínkách České republiky musí být daně zavedeny zákonem a jedině zákon stanovuje povinnost daně platit. Odčerpávání důchodů ekonomicky činných subjektů ve formě daně je projevem mocenského zasahování státu do procesu rozdělování, přičemž nejde o ingerenci ekonomickou ale právní. Daně v obecné rovině se většinou platí za určitá období, tedy v určitém zákonem stanoveném cyklu, avšak některé daně jsou vyměřovány a placeny jednorázově při vzniku určité finanční skutečnosti. Nenávratný princip odčerpávání potvrzuje charakteristiku daně Tomášem Akvinským, který považoval daň za dovolenou loupež, tedy nedobrovolnou platbu za nic (bez protiplnění příjemce daně). Tato neekvivalentnost daní však není absolutní, placení daní je příspěvkem k vytváření materiálního základu pro poskytování veřejných statků, z čehož na solidaristickém principu mohou být uspokojeny zájmy Celý článek