Identifikace dotčených subjektů

Vzhledem k obsahu navrhovaného věcného záměru zákona se nová právní úprava dotkne především všech subjektů, které jsou realitními zprostředkovateli podle stávajících právních předpisů, a subjektů, které budou chtít tuto činnost v budoucnu vykonávat na základě nového zákona. Dopady na tyto subjekty budou přímé z hlediska nutnosti dodržovat nová pravidla. Mezi nepřímé dopady lze uvést např. zvýšení důvěry v realitní kanceláře, což se pravděpodobně projeví v nárůstu počtu zprostředkovaných obchodů, tudíž i tržeb a v konečném důsledku ve vyšším výběru daní (pozitivní dopad na státní rozpočet). Celý článek

Nedostatečné či nevyhovující parametry současné právní úpravy

Za nedostatečnou a nevyhovující je stávající právní úprava považována zejména z následujících důvodů:

  • samotné realitní zprostředkování není jasně definováno. Realitní zprostředkovatelé, ale ani samotní spotřebitelé nemají jasně definovaná svá práva a povinnosti vyplývající z realizace realitní transakce,
  • i přes obecné snahy o posílení práv na ochranu spotřebitelů se realitní sektor neustále potýká s problémy, na které v důsledku doplácejí především spotřebitelé. Řada problémů souvisí s finančními prostředky klientů, kdy je stávající legislativa nedokáže účinně ochránit před cílenou zpronevěrou, ale ani před jejich zahrnutím do majetkové podstaty v rámci insolvenčního řízení či do soupisu majetku v rámci exekučního řízení v případech, kdy byl majetek realitního zprostředkovatele takto postižen,
  • zprostředkování realitních služeb je obecně považováno za službu, u které, má-li být poskytována na profesionální úrovni, je nezbytné, aby tuto činnost vykonávaly osoby s nezbytnými odbornými znalostmi. Současná právní úprava však žádné parametry profesní odbornosti nenastavuje, což významně přispívá k tomu, že se mezi realitními zprostředkovateli vyskytuje velký počet neodborníků,

Celý článek

Současná právní úprava

V současné době neexistuje právní předpis, který by přímo upravoval výkon realitní činnosti. Veškeré záležitosti týkající se vstupu nových subjektů na realitní trh jsou řešeny pouze v rámci zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

Od roku 2008 je „realitní činnost“ zařazena v příloze č. 4 živnostenského zákona mezi 79 oborů činností živnosti volné pod č. 58 jako Celý článek

Daně a vznik parlamentu

Od středověku až po 17. století byli evropští panovníci jacísi v dáli žijící tvorové, ovládající svá království většinou jen na papíře.“ Evropská vrstva vlastníků půda se tak díky geografické situaci, boji o investituru, ekonomickému a náboženskému partikularismu i sporům mezi dynastiemi stala aristokracií s vlastní mocí, penězi a legitimitou. Šlechta ovládala své poddané, ale současně je i ochraňovala, za svou ochranu pak vybírala daně. O tyto daně se pak mohla, ale nemusela dělit s panovníkem. Celý článek

Popis existujícího právního stavu v dané oblasti

Historie právní úpravy realitní činnosti

Právní úprava realitní činnosti má na našem území relativně dlouhou historii. Pro účely tohoto věcného záměru zákona je v této části krátce shrnutý vývoj za několik posledních desetiletí. Časovým rámcem je období od vzniku Československé republiky v roce 1918 až po současnost (tedy do roku 2014).

Po rozpadu Rakouska – Uherska a vzniku samostatné Československé republiky začíná vznikat také celá řada norem upravujících Celý článek

Služby zaměřené na kupující nemovitostí

Realitní trh

Současné situace na realitním trhu využili někteří realitní zprostředkovatelé, kteří přišli s odlišnou koncepcí poskytování realitních služeb. Tyto subjekty založily své podnikání především na poskytování služeb kupujícím nemovitostí, kteří nemovitost kupují od prodávajícího zastoupeného jiným realitním zprostředkovatelem. Tyto subjekty se snaží o vytvoření určité protiváhy vůči realitnímu zprostředkovateli prodávajícího. Je totiž více než obvyklé, že jeden realitní zprostředkovatel zastupuje vlastně obě strany, jak prodávajícího, tak posléze kupujícího.

Celý článek

Chybějící definice rozsahu poskytovaných služeb a náležitostí smluv o zprostředkování

Podle současné definice realitní činnosti tak, jak je upravena v nařízení vlády č. 278/2008 Sb., o obsahových náplních jednotlivých živností, ve znění pozdějších předpisů, se jí rozumí:

„Nákup nemovitostí za účelem jejich dalšího prodeje, prodej nemovitostí, zprostředkování nákupu, prodeje a pronájmu nemovitostí, bytů a nebytových prostor“.

Prodej nemovitostí a případně též nákup nemovitostí za účelem jejich dalšího prodeje se týká především činnosti developerů. Pro realitní zprostředkovatele je důležitá zejména druhá polovina definice, která vymezuje obsahovou Celý článek

Nedostatečný dohled a kontrola nad zprostředkovateli

V rámci stávajícího systému vykonávají státní dozorovou činnost nad realitními zprostředkovateli především příslušné živnostenské úřady, které sledují, zda a jak jsou plněny povinnosti stanovené živnostenským zákonem.

Dále je prováděna kontrola např. finančními úřady (kompetence na základě § 10 odst. 2, zákona č. 456/2011 Sb., o Finanční správě České republiky, ve znění pozdějších předpisů), a to především z hlediska dodržování daňových povinností. Celý článek

Chybějící povinnost pojištění

Obchody jsou velmi složitými transakcemi, při kterých může neodborný postup nebo nedbalost způsobit řadu zásadních následků. Realitní zprostředkovatelé jsou z hlediska nového pojetí občanského práva vnímáni jako odborníci, kteří při poskytování svých služeb postupují s odbornou péčí. Pokud tak nepostupují, jsou odpovědni za škodu, kterou svým neodborným postupem klientům způsobí. V této souvislosti je nutné upozornit, že realitní zprostředkovatel nemusí povinně uzavírat pojištění odpovědnosti za škodu, která by mohla vzniknout v souvislosti s činností realitního zprostředkovatele. Obdobně to platí i pro pojištění proti případnému úpadku. Celý článek

Neúčinná ochrana práv spotřebitelů a nedostatečný dohled a kontrola nad realitními zprostředkovateli

Nakládání s finančními prostředky klientů realitních zprostředkovatelů

V rámci současné praxe realitní zprostředkovatelé vybírají od klientů rezervační poplatky či zálohy na kupní ceny, příp. i samotné doplatky kupní ceny. Klienti mají možnost složit finanční prostředky buď do notářské, advokátní nebo bankovní úschovy – tyto instituty se pro mnoho klientů (především díky mediálním kauzám) staly standardem, avšak poplatky spojené s touto službu hradí často přímo klienti a nejsou obsaženy v ceně služeb realitního zprostředkovatele. Kromě toho realitní zprostředkovatelé nabízejí Celý článek