Při tvorbě státního rozpočtu vycházela vláda ze střednědobé rozpočtové strategie, která se zaměřila na pokračování hospodářské politiky z let minulých. Snaha udržet a podpořit makroekonomickou rovnováhu (především míru nezaměstnanosti), ale také provedení řady dalších kroků spočívajících v udržení nastoleného trendu snižování vlivu státu v ekonomice a snižování státního dluhu se staly hlavními body této strategie.
Vládou předložený návrh se především opíral o výše uvedené hlavní body rozpočtové strategie. Stejně jako v předchozích letech zde byla snaha o postupné snižování daňového břemene, tedy snížení podílu daňového výnosu na HDP. Jako závazek si vláda vytyčila snížení o 0,8%, čímž mělo dojít ke zvýšení disponibilních zdrojů podnikatelských subjektů a domácností. Dalším závazkem bylo výrazné posílení investičních výdajů až o 21%. Další body programu byly věnovány finanční podpoře oblastem, jenž vláda považovala za nejvíce prioritní (zvýšení investic do silniční a železniční dopravy, podpora školství, především vysokých škol, zvýšení výdajů na výzkum a vývoj a podpora politiky bydlení). Vzhledem k tomu, že se v poslední době začaly výrazně zvyšovat rozpočtové výdaje, bylo snahou vlády dosáhnout jejich omezení. Tato všechna opatření měla odpovídající měrou přispět k vytvoření hospodářského růstu.
Výraznou pomocí pro státní rozpočet
Výraznou pomocí pro státní rozpočet se staly opatření vlády k postupnému snižování státního aparátu, především poklesu počtu pracovníků zaměstnaných ve státní správě (omezení přebujelého byrokratického systému přetrvávajícího z dob komunistických).
Vládou deklarované snížení státního dluhu mělo mít za následek snížení ze 163 mld. Kč, který byl zděděn po roce 1992 na 156 mld. Kč. Na rozdíl od roků 1993 – 1995 nenavrhovala vláda pro rok 1996 použít zdrojů Fondu národního majetku k pokrytí nákladů dluhové služby.
Stejně jako v předchozích obdobích byl i na rok 1996 předkládán návrh vyrovnaného státního rozpočtu, kde dosahovaly výše 497,6 mld. Kč., což bylo zvýšení o 12% oproti roku 1995 a výdaje v celkovém objemu 497,6 mld. Kč., což bylo zvýšení o 14,4% oproti předchozímu roku.
Skutečnost ovšem byla taková, že na konci rozpočtového roku činily příjmy 482,8 mld. Kč. a výdaje 484,3 mld. Kč., tím vzniknul schodek ve výši 1,5 mld. Kč. Tento deficit byl uhrazen emisí státních dluhopisů v rozsahu 1 562 273 706 Kč. se splatností.
Skutečnost ovšem byla taková, že na konci rozpočtového roku činily příjmy 482,8 mld. Kč. a výdaje 484,3 mld. Kč., tím vzniknul schodek ve výši 1,5 mld. Kč. Tento deficit byl uhrazen emisí státních dluhopisů v rozsahu 1 562 273 706 Kč. se splatnostído 15-ti let. Lze se domnívat, že vyrovnaného státního rozpočtu by bylo dosaženo nebýt neočekávaného výpadku příjmů v pouhých dvou položkách. Za prvé to bylo odsunutí splátek ruských dluhů, což pro rozpočet znamenalo výpadek nedaňových příjmů ve výši 5,5 mld. Kč. Za druhé došlo k velkému poklesu v dynamice sociálního pojištění, které nesledovalo tempo růstu mezd.
Množství podnikatelů si na začátku svého „byznysu“ neuvědomí jak velké je množství rizik, která jsou s danou činností spojené. Tyto rizika mohou být vyvolány z více činností v celkovém daném procesu řešení podnikatelské problematiky, nebo mohou být náhodné a v obou případech mohou vést až k likvidaci sro. Při tomto způsobu ukončení podnikání je však důležité (v každém zájmu podnikatele) aby byl zastoupen skupinou odborníků, nakolik tento proces je časově náročnější a vyžaduje informovanost a zorientovanost v dané problematice likvidace sro.