Firemní kultura
Kultura je z hlediska její funkce ve společnosti předmětem zájmu jiných oborů, především kulturní antropologie. Hlouběji než na úrovni jevové leží v jádru kultury neviditelný systém řízení a sebeřízení. Tyto charakteristiky kultury se uplatňují nejen ve velkých společenstvích lidí, ale i v malých útvarech jako jsou mimo jiné organizace, instituce, firmy. Kultura se však vyskytuje nejen ve společnosti, ale i ve firmách. Každá organizace, podnik, firma je chápána jako celek, v rámci kterého se uplatňuje určitý kulturní systém. Pod pojmem podniková, nebo také organizační či firemní kultura bývá definována jednota společných hodnotových představ, norem, vzorců jednání a projevuje se navenek jako forma společenského styku mezi spolupracovníky a ve společně udržovaných zvycích, obyčejích a pravidlech. (Nový, 1993, s.3) Ovlivňuje jak chování uvnitř podniku, tak i chování podniku vůči okolí. Firemní kultura nemá žádnou zvláštní materiální formu. Podniková, nebo také organizační či firemní kultura jsou spojení, která bývají používána jako synonyma. V dalším textu bude tedy používán výraz firemní kultura.
Firemní kultura je jev, který je obtížně postižitelný, ale má značný vliv na úspěšnost firmy. Může být nositelem konkurenčních výhod firmy, na druhé straně může rozvoj firmy brzdit. Firemní kultura je v odborné literatuře definována takto:
„Základní hodnoty, názory a předpoklady, které existují v organizaci, vzorce chování, které jsou důsledkem těchto sdílených významů, a symboly, které vyjadřují spojení mezi předpoklady, hodnotami a chováním členů organizace.“
Edgar Schein definoval firemní kulturu také jako „soubor společně sdílených představ, které si členové organizace osvojili ve snaze přizpůsobit se prostředí a vnitřně se stmelit.“
Pokusme se tedy zobecnit definice zabývající se firemní kulturou a uvést její základní charakteristiky: firemní kulturu lze chápat jako soubor základních předpokladů, postojů, norem chování a hodnot, které jsou v rámci organizace sdíleny a které se projevují v jednání, myšlení a chování členů organizace a v artefaktech materiální a nemateriální povahy. Je to nashromážděná zkušenost organizace, která se projevuje v myšlení, cítění a chování lidí v organizaci i navenek. Je to subsystém organizace, který nemá žádnou objektivní podobu, působí zcela nevědomě, automaticky.