Volný vstup realitních zprostředkovatelů na trh
Živnostenský zákon vymezuje řadu regulovaných profesí, u nichž je vstup do podnikání podmíněn odborným vzděláním, případně odpovídající praxí v daném či příbuzném oboru. U řady těchto profesí regulovaných živnostenským zákonem, se kterými se spotřebitelé běžně dostávají do styku, však nedochází k operacím s tak velkým objemem finančních prostředků, jako je tomu právě v realitách. Vzhledem k povaze zboží a služeb, které jsou na realitním trhu obchodovány, spotřebitelé mnohdy v rámci těchto transakcí přesouvají své celoživotní úspory či podstatnou část svého majetku.
Spotřebitelé se na realitní zprostředkovatele obracejí v dobré víře jako na profesionály, kteří by měli disponovat nezbytnými znalostmi v oboru, potřebnými pro bezproblémový průběh celé transakce. Vzhledem k nulovým požadavkům na odbornost a další profesní předpoklady pro výkon realitní profese se však na trhu vyskytuje velké množství subjektů, které nejsou zárukou odbornosti a profesionálního přístupu. Zvláště v době stoupající nezaměstnanosti se realitní zprostředkování pro mnohé nezaměstnané stává příležitostí, jak získat zajímavý příjem, což společně s nulovými požadavky na vstupu do odvětví způsobuje obrovský příliv „nekompetentních“ osob.
Objem transakcí s nemovitostmi se pohybuje ve stovkách miliard korun a dle odhadů se přibližně polovina těchto transakcí uskuteční za podpory realitního zprostředkovatele. Naprosto přesná statistická čísla týkající se celkové hodnoty realitního trhu (objem transakcí s účastí zprostředkovatele i bez něj) neexistují, vyjdeme-li však z čísel Ministerstva financí týkajících se inkasa daně z převodu nemovitostí, lze dovodit základ pro výpočet této daně, který poslouží jako vodítko při odhadu celkového objemu hodnoty realitního trhu.
Daň z převodu nemovitostí
Daň z převodu nemovitostí byla v letech 2010 až 2012 ve výši 3 %, v roce 2013 ve výši 4 %. Tato daň se řídila zákonem č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů, který byl zrušen k 1. 1. 2014 a byl nahrazen zákonným opatřením Senátu č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí.
Při odhadu celkové hodnoty realitních transakcí je daň z převodu nemovitostí pouze určitým vodítkem, a to především s ohledem na velký počet transakcí, které byly od této daně osvobozeny nebo nikdy nebyly předmětem této daně. Jednalo se zejména o převod nebo přechod vlastnictví z/do majetku České republiky (odhadem 5 mld. Kč), převody členských práv v družstvu (tzv. družstevní byty, odhadem 20 mld. Kč), první úplatné převody či přechody novostaveb a nových bytů (nově dokončené byty v roce 2012 představovaly hodnotu 77,7 mld. Kč). Celkově lze odhadovat, že v roce 2013 mohly představovat všechny realitní transakce v ČR objem v relaci 350 mld. Kč.
Dle metodiky časových řad ročních ukazatelů Českého statistického úřadu se přidanou hodnotou rozumí rozdíl mezi výkony včetně obchodní marže a výkonovou spotřebou.
Výkony včetně obchodní marže zahrnují tržby za prodej vlastních výrobků a služeb, obchodní marži, změnu stavu zásob vlastní výroby a aktivaci materiálu, zboží, služeb a dlouhodobého majetku.
Obchodní marže je rozdíl mezi tržbami za prodané zboží a náklady na prodané zboží. Výkonová spotřeba představuje spotřebu materiálu, energií a služeb.
Celkový počet subjektů působících v realitním oboru se začal díky liberálním podmínkám od počátku 90. let dramaticky zvyšovat. Na níže uvedeném grafu je patrný vývoj počtu subjektů od roku 2002 do roku 2013. Uvedená čísla reprezentují počet ekonomických subjektů, kterým bylo přiděleno identifikační číslo na předmět podnikání realitní činnost a jedná se o jejich převažující činnost. Subjekty jsou vybrány z Registru ekonomických subjektů na základě oborového členění činností podle příslušného NACE kódu, podle kterého jsou klasifikovány ekonomické činnosti – NACE 68310 – Zprostředkovatelské činnosti realitních agentur.
Růst počtu subjektů
Růst počtu subjektů provozujících realitní činnost měl od roku 2002 výraznou dynamiku, a to až do roku 2008, kdy se začaly v ČR projevovat dopady finanční krize, která měla výrazný vliv i na realitní trh. Rok 2009 znamenal pro realitní odvětví po letech stálého růstu významný propad a řada odborníků mj. očekávala, že tento stav bude mít i pozitivní dopady do struktury realitních zprostředkovatelů. Očekávalo se, že zafunguje samoregulační tržní mechanismus a na trhu zůstanou pouze ti nejsilnější odborníci. Do jisté míry tento princip možná zafungoval na některé jednotlivce, což je částečně patrné i z mírného poklesu počtu subjektů v roce 2010, kdy byl poprvé zaznamenán pokles. Následující rok 2011 však již představuje opětovný růst počtu zprostředkovatelů na nové maximum. Počínaje rokem 2012 se trend začíná obracet a významnější propad v počtu realitních zprostředkovatelů je zaznamenán již v roce následujícím. Současná situace na realitním trhu však příliš nenasvědčuje tomu, že by se deklarovaný úbytek realitních subjektů týkal především těch, jejichž služby by šlo označit za neprofesionální.
Realitní činnost může teoreticky vykonávat každý. Vztaženo k počtu živnostenských oprávnění s předmětem podnikání: Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona, kam spadá všech 79 oborů činnosti živnosti volné, je dle statistických informací Ministerstva průmyslu a obchodu evidováno k 31. prosinci 2014 celkem 1 991 169 živnostenských oprávnění na živnost volnou.