Správa poplatků
Jedná se o základní procesní daňový předpis, upravující vzájemné vztahy – t.j. práva a povinnosti daňových subjektů a správce daně. Zákon v první části definuje základní zásady daňového řízení, stanoví úřední jazyk , místní příslušnost a rovněž tak přesně specifikuje i jednotlivé ostatní účastníky daňového řízení. Zvláštní pozornost nutno věnovat ust.
zákona o zastupování , vyloučení ze zastupování a způsobilosti jednání v daňovém řízení.
Další část zákona /§12 – §16/ uvádí praktický výklad již konkrétních procesních postupů správce při místním šetření a daňové kontrole, popisuje vztahy mezi kontrolujícím orgánem a kontrolovaným subjektem., popisuje podmínky dokazování v daňovém řízení.
Druhá část zákona je věnována především popisu registrace DS a povinnosti součinnosti třetích osob v daňovém řízení., třetí část popisu průběh vyměřovacího řízení s důrazem na formu a obsah daňového přiznání. Řádné a mimořádné opravné prostředky /§ 48 – § 56/pojednávají o způsobech odvolání a následných postupech při jejich vyřizování.
Závěrečná část tohoto procesního daňového předpisu se věnuje problematice placení/ a neplacení daní/, § 73 odkazuje na OSŘ v rámci postupů při vymáhání daňových nedoplatků.
Nutno závěrem zdůraznit, že se jedná o všeobecný procesní předpis, vztahující se na všechny druhy daní v aktuální platné daňové soustavě České republiky bez výjimek., řídí se jim postupy správce daně – t.j. územních finančních orgánů, celních orgánů, ale taktéž částečně i orgány samosprávy /obce/ v části, pojednávající o problematice místních poplatků.
Daň z příjmů
Jde o společný zákon,zabývající se zdaňováním příjmů fyzických i právnických osob.,část od § 1 – § 16 je věnována pouze osobám fyzickým, část od § 17 – § 21/22/ pouze osobám právnických, od § 23 a dále nalezneme tzv.společná ustanovení pro obě skupiny daňových subjektů. Závěrečná pasáž zákona /§ 38/ je společným tématem opět pro fyzické i právnické osoby.
Fyzické osoby – zdůrazněno posouzení příjmů vždy podle jejich druhu /§ 6,7,8,9,10/v návaznosti na případnou možnost uplatnění tzv.paušálních výdajů /§ 7, § 9-pozn./., a dále upozornění na některé výjimky /osvobození příjmů dle ust. § 4/
Právnické osoby – rozdělení na tzv.ziskové a neziskové /ust. § 18/ , a dále charakteristika zdroje příjmů v návaznosti na tzv.stálou provozovnu a definici jejich příjmů.
Společná ustanovení zákona jsou věnována především kategorizaci daňově uznatelných a neuznatelných výdajů/nákladů – ust. § 24-25/, dále tzv.majetkové části / ust. § 26-33 – t.j. odpisy, definice majetku apod../., v závěrečné části počínaje ust.§ 34 se tento zákon zabývá problematikou položek, jež jsou odečitatelné od základu daně i od daně samotné.
Pozornost nutno věnovat ust. § 36 – tzv.srážkové dani, resp.zvláštní sazbě daně.