Řízení organizací
Řízení organizací se stává stále složitější a dynamičtější záležitostí. To je nesporně způsobeno nestabilním tržním prostředím, ve které dochází k neustálým změnám v konkurenčních vztazích, politických i ekonomických podmínkách atd. Všechny tyto změny mohou pro organizace znamenat jak příležitosti, tak i ohrožení a rizika. Klíčem k úspěchu, jak obstát na trhu, je neustálé monitorování interního i externího prostředí organizace.
Proč jsou některé podniky úspěšnější než jiné? Zkušenosti ukazují, že podmínkou úspěšného rozvoje podniku je strategie. Její tvorba a implementace patří v podniku k jednomu z nejdůležitějších úkolů pro management organizace. Naléhavost existence určitých cílů do budoucna vyjádřil následujícími slovy P. F. Drucker (1994, s.197): „Organizace jsou nástroje společnosti k realizaci určitého sociálního úkolu. Není možné být efektivní, pokud se předem nerozhodneme, čeho chceme dosáhnout. Není dokonce ani možno navrhnout strukturu organizace, pokud nevíme, co má dělat a jak můžeme měřit, zda to skutečně dělá.“
Vymezení pojmu strategie
Strategie organizace je v současné době chápána jako jeden z předpokladů pro dosažení úspěchu firmy. Existuje velké množství definic, které vymezují obsah pojmu strategie. Ten se samozřejmě mění i v čase.
Dedouchová (2001, s.1) ve své publikaci o strategii uvádí, že „tradiční definice chápe strategii podniku jako dokument, ve kterém jsou určeny dlouhodobé cíle podniku, je stanoven průběh jednotlivých operací a rozmístění zdrojů nezbytných pro splnění daných cílů.“ Strategie v tomto pojetí je vždy jen výsledkem požadavku a přání organizace dosáhnout určitých cílů. Tento přístup lze označit jako plánovací přístup – lze si jej představit jako „mysli, a potom udělej“. Vidí strategii jako plán, který je explicitně a racionálně formulován a následně implementován. Stanovuje cíle a hledá takové rozmístění zdrojů, které umožní těchto cílů dosáhnout. Bývá často pojímán příliš byrokraticky.
Moderní pojetí strategie
Tzv. přírůstkový přístup ji chápe jako připravenost podniku na budoucnost. Lze si jej představit jako „mysli, přesvědči se, hádej, diskutuj, uč se, mysli…“. Vidí strategii jako model různých podnikových činností. Strategie je formulována, implementována a adaptována někdy racionálně a někdy neracionálně, ale v malých krocích a nepřetržitě. Strategie zahrnuje nejen dlouhodobé cíle organizace, stanovuje průběh jednotlivých operací a rozmístění zdrojů, ale reaguje i na potřeby organizace, přihlíží k předpokládaným změnám ve zdrojích a reaguje na změny vnějšího prostředí. Předpokládá se tedy, že vedení organizace má přehled o změnách jak uvnitř organizace, tak i ve vnějším okolí a je schopno zajistit včasnou adaptaci na tyto změny. Dochází k posunu funkce strategie – přechází od procesu cílového, kdy podnik plánovitě postupuje od výchozího stavu k nějakému stanovenému cíli, k vytvoření vztahu, který spojuje cíle s prostředky. Už nejde tolik o vystižení cíle, ale spíše směru, tendence, kterým se pravděpodobně bude vývoj ubírat. Pokud se dobře podaří odhadnout tuto tendenci, konkrétní cíle se budou udržovat v jeho rámci.
Pojďme se nyní seznámit s dalšími definicemi strategie. Vodáček a Vodáčková (2001, s.76) definují firemní strategii jako „plánovací informační základnu pro stanovení základních cílů rozvoje firmy a postupů pro její dosažení. Není nějakým fixním dokumentem, ale otevřeným systémem sladěných závěrů a předpokladů pro rychlé a efektivní reakce na měnící se možnosti podnikatelského uplatnění.“
Němec (1998, s.37) definoval strategii takto: „Umění řídit činnost nějakého kolektivu směrem k dosažení hlavních cílů.“
Smyslem toho, proč se zaměřovat na budoucnost, předvídat vývoj a minimalizovat rizika je snaha získat dobré postavení na trhu, získat konkurenční výhody. Strategické řízení se týká organizace jako celku a zahrnuje aktivity, které jsou zaměřené na udržování dlouhodobého souladu mezi jejím posláním, dlouhodobými cíli a zdroji a rovněž mezi firmou a prostředím, v němž existuje. Strategické řízení vychází z dlouhodobých předpovědí vývoje, analyzování prostředí a usnadňuje tak organizaci stanovit si své poslání, jasné směry a cíle pro její budoucnost.
Formulovaná strategie na vrcholové úrovni managementu je základem pro strategie na nižších úrovních managementu, pro formulování strategií jednotlivých oddělení – personální, marketingovou, výrobní apod. Chce-li organizace dosáhnout svých cílů, musí být strategie jednotlivých oddělení, jednotek v souladu se strategií celé organizace. Strategie v organizaci má různé složky. Všechny součásti podnikové strategie se označují jako strategický rámec podniku. Jeho součástí jsou vize, záměr, poslání a cesta.