Státní rozpočet jako ekonomický nástroj
Státní rozpočet je nejvýznamnější veřejný rozpočet. Jako takový představuje nejdůležitější součást rozpočtové soustavy, neboť vytváří rozhodující část finančních prostředků této soustavy. Z tohoto hlediska plní dominantní úlohu při rozdělování části hrubého národního produktu. Určováním toho, co a jak bude státním rozpočtem zabezpečováno, jak budou rozdělovány příjmy, ovlivňuje státní rozpočet celou ekonomiku a slouží jako nástroj její stabilizace a rozvoje.
Státním rozpočtem rozumíme:
centralizovaný peněžní fond – nejdůležitější fond rozpočtové soustavy, který je vytvářen, rozdělován a používán především s využitím nenávratného a neekvivalentního způsobu rozdělování, zabezpečující financování některých činností státu,
bilance státu – z hlediska účetního představuje státní rozpočet bilanci. Ta zahrnuje běžné (zpravidla každoročně se opakující) a kapitálové (spíše jednorázové) příjmy a výdaje. U státního rozpočtu jako bilance státu je důležité do jaké míry jsou výdaje pokryty příjmy. Rozpočet v pojetí účetní bilance musí být vždy vyrovnán. To není problém když očekávané příjmy státu dosahují stejné výše jako očekávané výdaje. S tímto se v praxi vlastně nesetkáme, neboť skutečná výše příjmů a výdajů nezávisí pouze na záměrech zákonodárců, ale i na ekonomických a politických faktorech, které nelze dopředu zcela přesně stanovit. V případě rozdílu tzv. rozpočtového salda mezi příjmy a výdaji mohou nastat dvě situace. Dojde-li k situaci, že příjmy nestačí na krytí výdajů (jsou menší než výdaje),příjmy rozpočtu se doplní (a bilance se dorovná) využitím rezerv z minulosti či využitím návratných finančních prostředků,v případě státního rozpočtu především příjmy z emise státních dluhopisů. Druhá situace nastane,jsou-li příjmy větší než výdaje.Je-li tento stav na konci rozpočtového období,rozpočet se formálně vyrovná tím,že se přebytek převede do rezerv.Z uvedeného vyplývá,že státní rozpočet může nabýt tří podob.
základní finanční plán státu v podobě zákona – tento plán je každoročně sestavován a poté schvalován parlamentem formou zákona na období jednoho roku. Zahrnuje předpokládané roční příjmy a výdaje. Zákon o státním rozpočtu na další rok musí být schválen do začátku rozpočtového období. Není-li Poslaneckou sněmovnou vysloven souhlas se zákonem o státním rozpočtu na příslušný rozpočtový rok před prvním dnem rozpočtového roku, řídí se rozpočtové hospodaření v době od prvního dne rozpočtového roku do nabytí účinnosti zákona o státním rozpočtu na tento rozpočtový rok (období tzv. rozpočtového provizoria) objemem příjmů a výdajů státního rozpočtu schváleného pro předchozí rozpočtový rok. Výdaje státního rozpočtu se uvolňují jednotlivým kapitolám státního rozpočtu do výše jedné dvanáctiny celkové roční částky v každém měsíci období rozpočtového provizoria rozhodnutím ministerstva. Nabytím formy zákona se stává závazným finančním plánem, který by měl být dodržován. Za plnění státního rozpočtu odpovídá vláda Poslanecké sněmovně. Vláda předkládá Poslanecké sněmovně po skončení pololetí zprávu, v níž hodnotí vývoj ekonomiky a plnění státního rozpočtu.
Nastane-li v průběhu rozpočtového období potřeba změnit finanční plán, k čemuž dochází poměrně často, je nezbytné tyto změny nejdříve analyzovat a poté schválit ve formě zákona, aby se staly opět závaznými. V případě drobných změn může vláda, je-li k tomu zmocněna, tyto změny provést sama, musí však o těchto změnách průběžně informovat poslaneckou sněmovnu, tím je zajištěna průběžná kontrola státního rozpočtu. Po skončení rozpočtového období se sestavuje tzv. státní závěrečný účet, což je skutečná bilance příjmů a výdajů za minulý rok. Vypracováním státního závěrečného účtu je pověřeno ministerstvo financí v součinnosti se správci kapitol, územně samosprávnými celky a státními fondy. Po vypracování jej překládá vládě, které musí zdůvodnit odchylky v plnění státního rozpočtu. Vláda musí návrh státního závěrečného účtu předložit Poslanecké sněmovně a to nejpozději do 30. dubna roku následujícího po hodnoceném rozpočtovém roce. O použití přebytku nebo uhrazení schodku státního rozpočtu vyplývajících ze závěrečného účtu rozhoduje Poslanecká sněmovna na návrh vlády.
významný nástroj rozpočtové politiky – státní rozpočet je nástrojem rozpočtové a stabilizační fiskální politiky státu, kdy stát záměrně využívá příjmy a výdaje státního rozpočtu stejně tak i rozpočtové saldo (přebytek nebo schodek státního rozpočtu) k ovlivňování chodu ekonomiky zejména hospodářského růstu a zaměstnanosti.
nástroj řízení – ve veřejném sektoru prostřednictvím financování jeho potřeb.