Firemní kultúra
V odborné literatuře se můžeme setkat s různými prvky třídění firemní kultury. Třídění prvků firemní kultury tak, jak je provedl E. H. Schein se stalo východiskem pro další autory. Schein) roztřídil jednotlivé prvky firemní kultury následovně:
Základní předpoklady – základní předpoklady nabízí určitý návod k řešení situací. Vznikají z opakování určitých problémů a způsobu jejich řešení. Základní předpoklady jsou stálé, stabilní a je obtížné je změnit. „Jsou to věci, které jsou považovány za dané.“
Hodnoty – hodnoty vytváří u lidí představu, jakým způsobem mají v určitých situacích jednat. Jsou prezentované a zastávané vedením organizace a snižují nejistotu členů.
Výtvory – výtvory jsou projevy, které lze vidět, slyšet nebo cítit. Jsou to zjevné projevy kultury, např. jazyk, styl oblékání, způsob oslovení, historky organizace, pracovní prostředí apod.
Pokud by organizace měla zájem o změnu kultury, je dosažitelná pouze pokud dojde ke změně základních předpokladů, které jsou jádrem firemní kultury. Management organizací se může pokoušet dosáhnout změny kultury pomocí změny hodnot nebo výtvorů, změna kultury je však determinována zejména změnou nejhlubší složky firemní kultury – základních předpokladů.
Z Scheinova třídění firemní kultury vycházejí také např. Lukášová a Nový , kteří řadí mezi prvky firemní kultury základní předpoklady, hodnoty, normy a postoje a vnější manifestace kultury, které bývají označovány jako artefakty materiální a nemateriální povahy.
Mezi artefakty materiální povahy můžeme řadit architekturu budovy, materiální vybavení pracovišť, produkty vytvářené organizací, propagační materiály apod. Artefakty nemateriální povahy jsou jazyk, historky, mýty, firemní hrdinové, zvyky, rituály, ceremoniály, apod.
Tureckiová mezi složky firemní kultury řadí hodnoty a postoje vztahující se nejen k práci, ale obecně k životní orientaci jedince, dále normy chování, systémy symbolů a symbolické artefakty materiální povahy. I v jejím třídění prvků firemní kultury lze pozorovat podobnosti s Scheinovým pojetím firemní kultury. Pojetí artefaktů a symbolů tak, jak je definuje Tureckiová, je podobné Scheinovu pojetí výtvorů. Také symboly a artefakty jsou zjevným projevem kultury, lze je pozorovat. Tureckiová popisuje prvky firemní kultury následujícím způsobem:
Hodnoty jsou jednou z klíčových pojmů používaných v souvislosti s firemní kulturou. „Lze je definovat jako zavazující ideje ovlivňující chování lidí.“ Tureckiová Dále je lze podle této autorky rozdělit na hodnoty instrumentální, které vedou k uspokojení nižších potřeb jako např. potřeba jistoty a bezpečí, mzda, příznivé materiální podmínky. Tyto hodnoty jsou podle autorky „přijímány hlavou“. „Přijímány srdcem“ jsou hodnoty morální nebo terminální, např. pocit hrdosti či ponížení – příslušnost k firmě, identifikace s ní, oddanost a loajalita. Proto se také v teorii organizace používá jako synonymum pro firemní kulturu označení „sdílené hodnoty“. S hodnotami organizace souvisí také postoje (nebo-li tendence reagovat poměrně stálým a charakteristickým způsobem), které se projevují v chování. V souvislosti s pracovním chováním se sledují postoje k práci, angažovanost, oddanost
a loajalita.
Normy chování jsou nepsaná pravidla chování nebo určité způsoby jednání. Narozdíl od hodnot jsou snadněji ovlivnitelné a uvědomované. Mohou být také podporovány různými prostředky, a to buď různými ceremoniály a rituály, nebo systémem odměn a sankcí.
Symboly významu
Symboly jsou konkrétnějším vyjádřením abstraktní skutečnosti a nositeli určitého významu. „Symbol je znak mající komplexní komunikativní (významový) obsah snadný k pochopení.“ Používá je určitá skupina lidí, která interpretuje určitým způsobem význam symbolu. Symboly bychom mohli označit jako nejvíce viditelnou část firemní kultury. Důležitým systémem symbolů je řeč, která zprostředkovává také firemní hodnoty a normy. Specifickou součástí firemní kultury je také firemní řeč, kterou zčásti tvoří odborný slang, ale i různá slovní spojení, která mají ve firmě symbolizovat určité události.
K významným prostředkům firemní kultury patří rituály, které vytvářejí, posilují a řídí firemní kulturu. Rituály jsou určité zvyky, které mají na konkrétním místě svůj specifický význam. Tureckiová rozděluje rituály na informační (vedení porad, způsob schvalování dokumentů), motivační (vyhlašování nejlepších pracovníků, věcné dary) a společensko–rozvojové (firemní dny, firemní večírky).
Artefakty jsou lidské výtvory materiální povahy a tvoří nejvyšší úroveň, slupku firemní kultury. Tato vrchní vrstva firemní kultury je nejsnadněji ovlivnitelná. Jedná se nejčastěji o logo, vzhled a úpravu firemních místností a dokumentů, firemní architekturu.