Mezi příjmy státního rozpočtu řadíme ty příjmy, které ve svém § 6 uvádí Zákon rozpočtových pravidlech, pokud zvláštní předpis nestanoví jinak.
Těmito příjmy jsou:
Výnosy daní včetně příslušenství daně jsou povinné, nenávratné, pravidelně se opakující platby, jejich výše vyplývá z příslušných právních norem. Soustavu daní v České republice tvoří daně přímé (daně z příjmu, z nemovitosti, dědická, darovací, silniční a daň z převodu nemovitosti) a daně nepřímé (spotřební daň a daň z přidané hodnoty). Výnosy z daní se dělí podle zákona o rozpočtovém určení daní mezi státní rozpočet, rozpočty územních samosprávných celků a státní fondy. V celé výši je příjmem státního rozpočtu výnos z daně dědické, darovací, daně z převodu nemovitosti a většina spotřebních daní. Příjem z daně z přidané hodnoty a daně z příjmů fyzických a právnických osob se rozděluje mezi státní rozpočet a rozpočty územních samosprávných celků. Daň z nemovitosti a daň silniční nejsou příjmem státního rozpočtu vůbec. Co je příslušenstvím daně stanoví v §58 zákon o správě daní a poplatků . Je jím penále, zvýšení daně, náklady daňového řízení, úroky a pokuty uložené podle tohoto nebo jiného daňového zákona.
Správní a soudní poplatky
Poplatky jsou většinou jednorázové platby, ekvivalentního charakteru. Jsou tedy vybírány za určité úkony jako proti plnění. Správní poplatky se vybírají za úkony spojené s činností správních orgánů a obcí při výkonu přenesené působnosti a jsou vymezeny v sazebníku správních poplatků. Mohou být jednak příjmem státního rozpočtu a jednak příjmem rozpočtu kraje či obce. Rozpočtové určení výnosu správních poplatků závisí na tom, který orgán státní správy je pověřen výkonem správního výkonu. Soudní poplatky jsou vždy příjmem státního rozpočtu a vybírají se za úkony, které v zájmu fyzických nebo právnických osob provádí soudy.
Pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti
Platby pojistného a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, včetně penále tvoří jeden z největších zdrojů příjmu státního rozpočtu. Povinnost platit pojistné a příspěvek je dána zvláštním zákonem a týká se jak zaměstnanců, tak osob samostatně výdělečně činných. Příjem z pojistného by měl hradit náklady státu na důchody, nemocenské dávky apod. Příspěvek na státní politiku zaměstnanosti by měl krýt výdaje spojené s rekvalifikací, vytvářením nových pracovních míst apod.
Cla
Zákon ZRP jako jeden z příjmů uvádí cla, respektive výnosy z podílu na clech, který je podle práva Evropských společenství ponechán členským státům na úhradu nákladů spojených s jejich výběrem a výnosy ze sankcí a úhrad exekučních nákladů v celním řízení.
Odvod zbývajícího zisku České národní banky
Česká národní banka ze svých výnosů hradí nezbytné náklady na svoji činnost. Vytvořený zisk používá k doplňování rezervního fondu a dalších fondů vytvářených ze zisku a k ostatnímu použití v rozpočtové výši. Zbývající zisk odvádí do státního rozpočtu.
Příjmy z činnosti organizačních složek státu a odvody příspěvkových organizací
Organizačními složkami státu jsou ministerstva a jiné správní úřady státu, Ústavní soud, soudy, státní zastupitelství a další instituce, o nichž to stanoví zvláštní předpis. Za příjmy se považují i příspěvky a dotace poskytnuté ze zahraničí organizačním složkám státu použité v běžném rozpočtovém roce. Za prostředky poskytnuté ze zahraničí se považují i prostředky poskytnuté České republice z rozpočtu Evropské unie a přijaté organizačními složkami státu z Národního fondu. Příspěvkovými organizacemi se rozumí organizace napojené na příslušný rozpočet finančními vztahy – příspěvkem nebo odvodem.
Sankce za porušení rozpočtové kázně a výnos pokut
Přesné vymezení této problematiky je vymezeno v zákoně o Rozpočtových pravidlech, který stanoví co je porušením rozpočtové kázně a jaké sankce z toho plynou.
Příjmy z prodeje a pronájmu majetku České republiky
Jaký majetek patří do vlastnictví státu je přesně stanoveno zákonem. Jedná-li se o majetek České republiky, se kterým hospodaří organizační složka státu, který je předmětem prodeje či pronájmu nebo jde-li o příjmy z prodeje nemovitého majetku České republiky, se kterým hospodaří příspěvkové organizace, patří tyto částky do příjmů státního rozpočtu. Pokud tyto složky dostanou nemovitý majetek darem nebo jej zdědí, ponechávají se jim prostředky získané jeho prodejem k vlastnímu užití.
Úhrady spojené s realizací státních záruk
Jestliže se stát zaručí za dlužníka formou státní záruky a z této záruky mu plynou určité výdaje, které hradí ze státního rozpočtu, pak úhrady spojené s realizací státní záruky, které stát získá, musí být příjmem státního rozpočtu.
Splátky návratných finančních výpomocí poskytnutých ze státního rozpočtu
Co se rozumí pod pojmem návratné finanční výpomoci stanoví Zákon o rozpočtových pravidlech.