Personální specifika malého podniku

Specifika malého podniku

Malý podnik se zpravidla vyznačuje relativně malým množstvím a úzkou škálou aktivit odpovídajícím počtem a strukturou pracovníků, menší rozmanitostí používané techniky a technologie, jednoduchou organizační strukturou, bezprostřednějšími, průhlednějšími vazbami na trh, bezprostředním kontaktem mezi vedením a pracovníky. Charakteristickým rysem je koncentrace řídících a rozhodovacích činností v rukou majitele či nejvyššího vedoucího pracovníka, popřípadě v rukou velmi malé skupiny řídících pracovníků. Přežití, prosperita a perspektivní rozvoj malého podniku závisí na formování dokonale sehraného podnikového týmu, složeného z pečlivě vybraných, schopných a motivovaných lidí. Malý počet pracovníků činí malý podnik zranitelnějším. Nemívá a ani si nemůže dovolit mít v pracovních silách nějakou rezervu, jakýkoliv nedostatek či výpadek pocítí tíživěji než podnik velký.

Plánování potřeby pracovníků v malých podnicích je složitější.

Malé podniky mívají užší sortimentní skladbu své produkce. Nemají prostředky  a tím možnost provádění průzkumu trhu, aby rozpoznali poptávkové tendence a jejich změny. Obtížněji se proto odhaduje a plánuje  objem a sortiment výrobků či služeb, ale i potřeba zdrojů včetně lidských. Malý podnik obtížněji hledá rezervy ve využívání pracovníků. O potřebě získávání pracovníků rozhoduje majitel či nejvyšší vedoucí pracovník. Při výběru pracovníků musí věnovat  mimořádnou pozornost, uplatňuje se tu požadavek flexibility a širšího kvalifikačního profilu pracovní síly. Při výběru je vhodné spolupracovat s externími odborníky.

Hodnocení pracovníků v malém podniku usnadňuje neustálý kontakt mezi řídícími a výkonnými pracovníky a snadnější pozorování a kontrola pracovního výkonu jednotlivých pracovníků. Důkladnější znalost pracovníků a jejich zázemí usnadňuje odhalování příčin nedostatečného výkonu a jejich překonávání. Při sdělování hodnocení je nutné hledat citlivý způsob, protože tady  mají mezilidské vztahy podobu velice přátelských až rodinných vztahů. Je tedy nutné zvažovat důsledky hodnocení, aby nepřinesly více škody než užitku.

Rozmísťování pracovníků je nástrojem optimálního spojování jedince s pracovními úkoly, optimálního využívání pracovních schopností jedince. Malý podnik má omezené možnosti rozmisťování pracovníků (povyšování nebo přeřazení na nižší funkci), příliš nemění pracovní zařazení, pracovní úkoly se přerozdělují mezi pracovníky. Jistá specifika se objevuji v propouštění nebo penzionování pracovníků. Zaměstnavatel musí brát na zřetel specifickou povahu pracovních a mezilidských vztahů.

Odměňování je vždy citlivým problémem. V malých podnicích mají zaměstnanci přehled o výkonech a pracovním chování spolupracovníků, je možno odhalit jakoukoliv nespravedlivost. Největší problém nastává tam, kde vlastník podniku zaměstnává své rodinné příslušníky či přátele. Malý podnik si nemůže dovolit poskytovat např. zaměstnanecké výhody, péči o pracovníky, perspektivu kariéry srovnatelné s velkými podniky. Tuto konkurenční nevýhodu musí nějakým způsobem vykompenzovat z důvodu získávání a stabilizace pracovníků. Produktivita práce v MP bývá vyšší, má tedy lepší předpoklady poskytovat vyšší odměny.

Vzdělávání pracovníkůMalé podniky nemívají útvary vzdělávání nebo vzdělávací zařízení. Vzdělávání je však jedním ze zdrojů růstu produktivity práce, a to jak kvantitativní i kvalitativní stránka pracovního výkonu, proto i malý podnik musí mít jasnou koncepci vzdělávání pracovníků. Každé vzdělávání vytváří z pracovníka pro podnik použitelnější flexibilnější a zpravidla výkonnější zdroj.

Pracovním vztahům v malém podniku musí věnována mimořádná pozornost, vytváření zdravých pracovních a mezilidských vztahů, formování týmu z lidí, kteří si navzájem rozumějí  a snášejí se přispívá k větší produktivitě a vzájemné spokojenosti.

Péče o pracovníky v malém podniku není po materiální stránce srovnatelná s možnostmi v podniku velkém. MP musí dbát na dodržování zákonu a pravidel, týkajících se pracovních podmínek a bezpečnosti a ochrany zdraví při práci důsledněji, případné nedostatky by měly horší následky. Malý podnik může nabízet pružnější pracovní dobu a pracovní režim než velký podnik. Má širší prostor pro formování sociálně psychologických podmínek práce, pro vytváření intenzivních přátelských vztahů mezi pracovníky a rodinami pracovníků ve volném čase. Toto napomáhá k vytváření pozitivních vazeb mezi pracovníky a posiluje vazbu k podniku. Uvedené skutečnosti se příznivě projevují v práci.