Daně jako stimulace žádoucího chování i podmínka realizace lidských práv

Daně jako stimulace žádoucího chování

Daně nepředstavují pouze prostředek výběru peněz pro státní pokladnu (tedy nemají jen funkci fiskální). Druhou, neméně významnou, funkcí daní je jejich funkce alokační nebo-li stimulační (intervenční). Daněmi tedy stát získává finanční prostředky, ale tím, co zdaňuje a co nikoli, ovlivňuje významně ekonomické aktivity i spotřebu na svém území.

Tato práce se většinou zabývá tím, že stát musí být ve zdaňování svých občanů omezen, a to tak, aby neporušoval jejich práva. Je však nutno upozornit na to, že žádnou koncepci ochrany lidských práv není možno realizovat, aniž by stát měl nějaké prostředky k této realizaci a garantování lidských práv a svobod.

V době, kdy v Evropě považujeme za integrální součást demokratického právního státu i princip sociálního státu a solidarity, se daňová zátěž občanů stává velmi vysokou, aby mohla požadavek sociálního solidárního státu splnit.

Snížením daňové zátěže pro určité situace stát rovněž může preferovat žádoucí chování svých občanů (podpora rodiny, podpora ochrany životního prostředí, pomoc zdravotně postiženým či jinak sociálně slabým občanům apod.). OECD jednoznačně doporučuje ovlivňovat ekonomiku skrze daňové úpravy nežli skrze jiné doposud používané omezení jako např. pokuty, restrikce, tedy rozhodně více žádoucí se jeví např. pozitivní daňová sleva při zaměstnávání zdravotně postižených, nežli pokuty za nesplnění nějakých státem stanovených regulativů pro zaměstnávání zdravotně postižených.

Český zákon

Český zákon o daních z příjmu se například zavedením nezdanitelných částí základu daně na dítě, poplatníka či jeho manžela, který je nositelem průkazu ZTP, pokouší zvýhodnit rodičovství a manželství a poskytnout kompenzaci zdravotně postiženým.

Osvobozením  od daně z příjmu je zvýhodněna    výroba energie z obnovitelných zdrojů, náhrady přijaté v souvislosti s nápravou některých majetkových křivd, dávky z nemocenského pojištění, důchodového pojištění, sociálního zabezpečení, atd., odměny pro dárce krve a jiných biologických materiálu z lidského organismu, některá stipendia pro studenty, výnosy kostelních sbírek, příjmy Fondu dětí a mládeže, některé příjmy nadací a odborů. Z toho tedy plyne podpora ochrany životního prostředí, snaha o omezení křivd způsobených za komunismu porušením základních práv, zhodnocení sociálních aspektů, podpora vzdělání, rodičovství, náboženských práv. Odečitatelnou položkou jsou dary samosprávám či právnickým osobám na financování vědy a vzdělání, výzkumných a vývojových účelů, kultury, školství, na policii, na požární ochranu, na podporu a ochranu mládeže, na ochranu zvířat a jejich zdraví, na účely sociální, zdravotnické a ekologické, humanitární, charitativní, náboženské pro registrované církve a náboženské společnosti, tělovýchovné a sportovní, a politickým stranám a politickým hnutím na jejich činnost, dále fyzickým osobám s bydlištěm na území České republiky provozujícím školská a zdravotnická zařízení a zařízení na ochranu opuštěných zvířat nebo ohrožených druhů zvířat, na financování těchto zařízení, dále fyzickým osobám s bydlištěm na území České republiky, které jsou poživateli částečného nebo plného invalidního důchodu, na rehabilitační a protetické pomůcky, nehrazené zdravotními pojišťovnami, a na majetek usnadňující těmto osobám vzdělání a zařazení do zaměstnání. Z těchto výdajů, které mohou být daňově zohledněny se jedná tedy o podporu vědy, kultury, školství, dětí, zvířat a přírodního prostředí, volné soutěže politických sil, církví, sociálních aktivit a zdravotně postižených.

Daň spotřební zatěžuje daní sociálně patologické jevy jako je automobilismus, tabakismus či alkoholismus, které způsobují vysoké společenské náklady spojené s odstraňováním škod (např. na zdraví) jimi způsobených.

Daňové stimulace podporují některé ústavní hodnoty státu či napomáhají při realizaci některých základních práv a svobod. Následující kapitola této práce je věnována problematice ekologické daňové reformy a jejímu vztahu k právu na příznivé životní prostředí.

V postkomunistických zemích byla v souvislosti s daňovými reformami vedena debata o funkcích daní, tedy zda daně mají jen fiskální, neutrální funkci nebo i funkci intervenční (podporovat spravedlnost, rodinu, bytovou výstavbu, spořivost atd.). Problémem je i rozdělení daňového výnosu mezi stát a místní samosprávu, neboť výše daňového výnosu určená samosprávě může významně ovlivnit decentralizaci či naopak centralizaci státu.