Státní rozpočet na rok 2004 opět vycházel z programového prohlášení tehdejší vlády za předsednictví Vladimíra Špidly ze srpna roku 2002, v němž vláda formulovala základní cíle a celkovou orientaci vládní politiky ve všech oblastech hospodářského, sociálního a kulturního života společnosti v období do roku 2006. Hlavní priority, které si vláda při plánování rozpočtu vytyčila se v podstatě shodovaly s prioritami z roku předešlého.
Vedle nezbytného tlaku na reformu veřejných financí si vláda svým usnesením vytýčila pro rok 2004 jako další rozpočtovou prioritu plnohodnotné začlenění České republiky do Evropské unie. Tento fakt se v rozpočtu odrazil především tím, že jsou v něm obsaženy finanční vztahy k rozpočtu Evropské unie, a to jednak očekávané příjmy z rozpočtu EU v celkové výši 12,7 mld. Kč (z toho 10,1 mld. Kč představují tzv. kompenzační platby přijímané na základě Dohody o přistoupení k EU), na straně výdajů pak odvody peněžních prostředků z vlastních zdrojů Evropských společenství do rozpočtu EU v celkové výši 16,9 mld. Kč. Prioritou se pro rok 2004 stala rovněž vzdělanostní ekonomika, tedy důraz na podporu vzdělání, výzkumu a vývoje, vyjádřený růstem výdajů do těchto oblastí. Celkově se výdaje státního rozpočtu na výzkum a vývoj zvýšily o 5,3 %, což představuje růst o 740 mil. Kč.
Státní rozpočet České republiky na rok 2004 byl schválen jako deficitní. Jeho příjmy byly stanoveny částkou 754,08 mld. Kč, výdaje částkou 869,05 mld. Kč a schodek částkou 114,97 mld. Kč.
Ve schváleném rozpočtu byl v porovnání s předchozím rokem patrný především růst jeho celkových příjmů, a to o 70,0 mld. Kč, tj. o 10,2 %. Celkové výdaje proti schválenému rozpočtu na rok 2003 vzrostly o 73,7 mld. Kč (o 9,3 %). Nárůst byl stejně jako v předchozích letech ovlivněn zejména dalším růstem mandatorních výdajů, jejichž objem proti předchozímu roku vzrostl celkem o 9,7 %
Stejně jako v předchozích letech, byla i v roce 2004 struktura rozpočtu, zejména jeho výdajové strany, ovlivněna postupem reformy územní veřejné správy. Původní předpoklad posílení příjmové základny krajů na základě nového rozpočtového určení daní se v důsledku nepřijetí novely zákona Poslaneckou sněmovnou nenaplnil a potřebné prostředky tak byly krajům i nadále převáděny ze státního rozpočtu.
Vzhledem k tomu představovaly i v tomto roce významnou část rozpočtových výdajů transfery územním rozpočtům (běžné i kapitálové), které byly stanoveny částkou 123,9 mld. Kč. V průběhu roku byly zvýšeny celkové výdaje státního rozpočtu o některé výdaje vyplývající z dříve schválených zákonů. Šlo o výdaje na řešení důsledků kosovské krize ve výši 49 mil Kč, výdaje na víceúčelové haly související s pořádáním mistrovství světa v ledním hokeji 2004 v objemu 63 mil. Kč, dále o výdaje na podporu rozvoje a obnovy materiálně technické základny veřejné správy (zvýšení v kapitole Ministerstvo vnitra o 239 mil. Kč) a o výdaje na sociální dávky a na realizaci redislokačních opatření v rámci realizace výstavby profesionální Armády České republiky a ozbrojených sil České republiky.
Celkově skončilo hospodaření státního rozpočtu v roce 2004 schodkem 93,7 mld. Kč, když celkové příjmy dosáhly výše 769,2 mld. Kč a byly tak o 15,1 mld. Kč, tj. o 2,0 % vyšší než zákonem schválený rozpočet a celkové výdaje byly čerpány ve výši 862,9 mld. Kč a proti schválenému rozpočtu byly nižší o 6,2 mld. Kč, tj. o 0,7 %. Výsledný schodek je o 15,4 mld. Kč (o 14,1 %) nižší než v roce 2003 a o 22,0 mld. Kč (o 19,0 %) nižší než schodek, s nímž počítal upravený rozpočet.
Celkový vývoj deficitu
Celkový vývoj deficitu státního rozpočtu za období od roku 1993 – 2004 ukazuje následující tabulka. Rok 2005 ukazuje schodek, kterého bylo dosaženo za tento rok, který však ještě nebyl oficiálně potvrzen schválením státního závěrečného účtu. Roky 2006 a 2007 ukazují plánované schodky. Z tabulky je patrný nepříznivý vývoj deficitu státního rozpočtu až do roku 2003. Na základě tohoto nepříznivého vývoje vytvořilo Ministerstvo financí koncepci reformy veřejných financí, jejímž hlavním bodem bylo snižování deficitu veřejných financí, tedy i státního rozpočtu. Z tabulky by se zdálo, že se podařilo díky reformě veřejných financí dosáhnout podstatně nižších deficitů, což tvrdí i Ministerstvo financí, mnoho odborníků a ekonomických analytiků však tvrdí, že za nižšími schodky nestojí reformní kroky vlády, ale především téměř dvojnásobné tempo růstu ekonomiky, než si v roce 2002 mysleli ministerstvo financí i někteří analytici. K tomu abychom mohli hovořit o úspěšné reformě, musejí přispět úspěšné reformní kroky vlády a ne příznivější ekonomický vývoj než z jakého se vycházelo. Na základě tohoto faktu je potřeba si uvědomit, že se síla naší ekonomiky stává z hlediska veřejných financí ve skutečnosti vlastně problémem, protože zakrývá skutečné problémy veřejných financí, které díky příznivému ekonomickému vývoji nejsou tak viditelné a není tedy snaha po jejich okamžitém řešení. Vládě se nepodařilo ve skutečnosti udělat skutečnou reformu veřejných financí, protože nedokázala splnit nejdůležitější cíle koncepce reformy veřejných financí, kterými jsou reformy penzijního systému a zdravotnictví, tedy přesně to, co je potřeba udělat proto, aby došlo k ozdravení veřejných financí. Tyto problémy vyplují na povrch v období méně příznivějšího ekonomického vývoje. Reformu veřejných financí tedy budeme moci označit za úspěšnou až tehdy, vypořádá-li se úspěšně se základními problémy. Z tohoto hlediska výše zmiňovanou reformu za úspěšnou označit nelze.