Autor: Alena Pospíšilová

Už z Chammurabiho zákoníku či leges ambitues starého Říma víme, že tu korupce jako nežádoucí společenský jev byla v průběhu celé historie. Nejde však jen o úplatkářství, ale i jiné formy – zneužití pravomoci (nezákonné či neetické používání správní moci pro osobní nebo politický zisk). Podle Pomahače a Vidlákové „korupce znamená, že veřejné zájmy jsou podřizovány soukromému účelu, přičemž dochází k porušení právních norem i norem etického chování, zejména k porušení povinností a odpovědnosti.“ Korupce se účastní minimálně dvě osoby, je vždy utajovaná, předpokládá existenci vzájemného závazku a vzájemného prospěchu, bývá vědomě Celý článek

Společenské jevy ovlivňující výběr daní

Velký vliv na fungování moderních států mají takové společenské, ekonomické a politické jevy jako je globalizace, korupce, lobbismus. Tyto jevy pak ovlivňují i problematiku daní. Velká skupina daňových poplatníků má tendenci unikat daňovým povinnostem, ať už tím, že si díky lobbingu, klientelismu či korupci zajistí lepší daňové předpisy, nebo tím, že unikne zdanění do daňových rájů, případně, že si díky známostem či úplatkům zajistí, aby nedošlo k přísné daňové kontrole, která by odhalila chyby v jejich hospodaření. Celý článek

Daň

Daně jsou často diskutovány i v rámci Společné dopravní politiky – českému státu je doporučováno nezvýhodňovat české dopravce. Zvýhodnění kamionové dopravy na našem území sice snad ekonomicky napomáhá českým autodopravcům, avšak panuje také obava, aby se trvale špatně nastavenou silniční daní nestalo z České republiky kamiónové srdce Evropy s obrovskými externalitami ve vztahu k životnímu prostředí, životům a zdraví ostatních cestujících a stavu komunikací v zemi. Celý článek

Daně a daňová politika

Daně a daňová politika patří spolu se zemědělstvím a rybolovem, dopravou, sociální politikou, ochranou životního prostředí, hospodářskou soutěží, občanstvím Unie, ochranou spotřebitele, politikou na podporu hospodářské a sociální soudržnosti a vízovou a přistěhovaleckou politikou do oblastí s tzv. sdílenými kompetencemi, kde mohou členské země vydávat vlastní legislativu jen tehdy, pokud zde již neexistuje společná evropská úprava, případně jako doplněk k ní. Celý článek

Ačkoli se v Evropské unii původně počítalo s harmonizací přímých i nepřímých daní, je nutno konstatovat, že harmonizace daní přímých prakticky neprobíhá. Po několika neúspěšných pokusech EU harmonizovat důchodové daně se na harmonizaci v této oblasti víceméně rezignovalo. Příčinou je, že členské země se nehodlají ve prospěch společného trhu vzdávat svých zvyklostí a považují zásahy do základů a sazeb důchodových za vměšování do vlastních záležitostí. Harmonizace se tak stává politickým problémem. Některé zejména menší členské země, se naopak snaží těžit z daňové konkurence a snižují sazby daní na minimum. Protože Celý článek

Selektivní spotřební daně

Selektivní spotřební daně jsou v zemích EU stejně jako daň z přidané hodnoty harmonizovány, neboť se promítají do cen a mohou se tak stát překážkou volného obchodu mezi státy Unie. Harmonizovány jsou předměty daní, jejich základy a sazby a také daňová administrativa. Podle příslušné direktivy nesmí v členských zemích existovat jiná spotřební daň než daň z minerálních olejů, tabáku, alkoholu, piva a vína. Výjimku tvoří daně, které nejsou volnému trhu na překážku, a nevyžadují hraniční kontroly nebo další úpravu daňového systému. Výběr daně je harmonizován podle směrnice z roku 1992, která byla přijata v souvislosti s jednotným Celý článek

Požadavek harmonizace nepřímých daní vychází z čl. 93 Smlouvy o Evropských společenstvích, již v roce 1967 byl schválen společný systém DPH, který byl v roce 1973 zaveden ve všech členských státech.

Daň z přidané hodnoty je v zemích EU jedinou přípustnou všeobecnou daní ze spotřeby. Má nejvýhodnější vlastnosti, které jsou potřebné k zachování neutrality v mezinárodním obchodě. Její technika totiž umožňuje zjistit zaplacenou daň na všech stupních zpracování, a tak umožňuje i refundaci této zaplacené daně. Celý článek

Příjmy rozpočtu Evropské unie jsou čerpány z největší části z podílu na hrubém domácím produktu jednotlivých členských států, dále pak z daně z přidané hodnoty a z cel.

Úloha Evropské unie

Úlohou Evropské unie není v žádném případě unifikovat národní systémy u povinných daní a příspěvků, ale zajistit jejich vzájemnou srovnatelnost v souladu s přijatými smlouvami zavedenými v Evropské unii. K hlavním úkolům daňové politiky Evropské unie patří podpora harmonického vývoje ekonomických aktivit, plynulý a vyrovnaný vývoj, vzrůstající stabilita, růst životní úrovně a těsná Celý článek

V praxi české exekutivy i na poli daňových a celních orgánů lze spatřovat nebezpečné trendy pro vývoj právního státu a právní kultury. Exekutiva vyvíjí někdy svou vlastní vnitřní politiku bez ohledu na rozhodnutí parlamentu či soudů, prosazujíce ve své činnosti své vlastní cíle či motivace – není dokonce vyloučeno, že za těmito motivacemi mohou být skryty lobbistické zájmy některých skupin či uražená ješitnost konkrétních úředníků. Pokud Ústavní soud zruší nějaký zákon či podzákonnou normu, měla by vláda takovéto rozhodnutí akceptovat, inspirovat se odůvodněním příslušného nálezu a pro příště se vyvarovat obdobného postupu. Celý článek

Evropská společenství

Evropská společenství byla vytvořena především k dosažení ekonomických cílů. Ochrana lidských práv byla považována za něco, co není v kompetenci Evropských společenství, něco mimo acquis communautaire. Otázka lidských práv byla automaticky přenechána Evropskému soudu pro lidská práva a mechanismům vytvořeným v rámci Rady Evropy podle Evropské úmluvy. Převládal názor, že ekonomické vztahy a lidská práva spolu nijak nesouvisí. Evropský soudní dvůr při své činnosti stále častěji docházel k názoru, že hospodářské vztahy a lidská práva spolu velmi úzce souvisí. Zpočátku neměla Evropská společenství svou Celý článek